Není to můj nápad, slyšela jsem ho. A protože se mi líbí, šířím dál.....
Moje kamarádka byla na školení soft skills, tzv. měkkých dovedností. Dostali zadání - pojmenovat chvíle, kdy jim je dobře a kdy jim bylo dobře. Říkala, že to bylo docela těžké; naopak vybavit si chvíle, kdy jí není dobře či se dokonce trápí, šly velmi snadno. Tak takhle nějak funguje naše člověčí paměť. Co s tím? Mám nápad pro chvíle, kdy nám zrovna není do zpěvu a svět nevidíme v růžových barvách.
Vezměme hezkou zavařovací sklenici, můžeme ji jakkoliv ozdobit podle své fantazie. A do té sklenice každý den dejme složený papírek se zprávou co se nám povedlo - složená zkouška; chvíle s přáteli, zážitek z hezkého divadelního představení; krásný pocit z umytých oken, do kterých se nám nechtělo; radost z nového svetříku, západu slunce, setkání s milým člověkem, .... Každý den se nás něco hezkého potká. A když nám je ouvej, stačí sáhnout do sklenice a připomenout si ty hezké chvilky. Přeju hezké chvíle s vaší pokladnicí dobrých zpráv!
Obrázek: zdroj internet