Příběh s UNO. Moje kamarádka L. byla na dovolené v zahraničí, měla nějaké bolesti a její příbuzná ji dala lék na bolest UNO. Celkem si ta moje kamarádka vzala 3 pilule, bolest přestala, ale za pár dní dostala teploty, bolesti a nepříjemné projevy na kůži. Už v ČR šla za lékařem, vzpomněla si i na to UNO a přiznala, že si ho vzala. Lékař se prý zarazil a kde ty léky vzala...závěr je, že to je lék, který se údajně předepisuje lidem na snížení bolesti, kteří jsou už "na cestě" a kromě jiného ten lék rozkládá člověka zevnitř laicky řečeno (přečetla jsem si leták s možnými komplikacemi a můj dojem je, že to je spíše jed než lék - můj názor, nikomu nevnucuju). Příběh druhý - pár lidí jsme byli na výletě a Jiřího začala bolet hlava, Jarka mu nabídla piluli s tím, že to je fakt přírodní a on to slupl.
Kdyby těm mým kamarádům byla nabídnuta pilule s cyankáli, tak ji slupli. Slepě věřili těm, co jim ji nabídli a neověřovali. Té mojí kamarádce L. dá hodně práce, aby se dostala zase do zdravého stavu, Jiří je v pohodě.
Když se dívám kolem sebe, mám pocit, že tento vzorový případ se dá použít i na to, co se děje kolem nás. Baštíme naivně co nám je předkládáno nebo zvažujeme, poměřujeme, zjišťujeme ...?
Bílá paní v jednom filmu pro pamětníky říká: "Věř, ale komu věříš měř" a moje babička "..do pekla vede cestička dlážděná (pohodlná)..."...:a taky "...vrána k vráně..." Věděly na co si dávat pozor.....
